Jednoho dne umře inzenýr, který žil celý svůj život v míru a pokoji u rýsovacího prkna.
Jde rovnou do nebe, jako všichni inženýři, ale už u brány ho čeká nepříjemné překvapení. Svatý Petr ho odmítá pustit dovnitř: "Máme plno!"
"Ale já jsem Inženýr, já musím do nebe!"
"Je mi líto, ale máme plno!"
"Ale..."
"Už žádné 'ale' a jdi to zkusit do pekla," prohlásí nesmlouvavě svatý Petr.
Inženýr se tedy sebere a jde do pekla. Tam na něj divně koukají, posilají ho od čerta k ďáblu, až tedy u toho Ďábla nakonec opravdu skončí. Ten si ho přeměřuje a nakonec povídá: "Mno, jistý sou dvě věci: Zaprvé tady nemáš co dělat. Sem Inženýři nechoděj. Ale zadruhé, když už jsi tu, tak pro nás uděláš pár věcí a budeš si žít líp, než v nebi."
Jak se rozhodlo, tak se udělalo a Inženýr se pustil do práce. Opravil klimatizaci, zavedl automatické kotle, jezdící schody, výtahy, plynové hořáky...
Ďábel svou část úmluvy také plní a vše jde přímo nádherně, věčnost ubíhá, až tu najednou přijede Bůh na inspekci a nevěří svým očím.
Nejde mu to na rozum a tak si nechá předvolat Ďábla.
Ďábel mu vysvětluje situaci a Bůh ho přeruší: "Cože? Inženýr v pekle?" rozzlobí se. "To nejde, toho nám musíte okamžitě vrátit!!!" naléhá Bůh.
Ale Ďábel se jen usmívá a odmítá.
Bůh kontruje: "Takže vy ho nedáte? Dobře, budeme se o něj soudit!"
A Ďábel se rozchechtá: "Tak to sem fakt mooooc zvědavej, kde vezmete právníky?"
Další vtipy:
Opravář televizí a zákaznice.
Čerstvě vystudovaná psycholožka zapojuje chlapečka do hry.
Konzultant a bača.
Je lépe v práci nebo ve vězení, čtěte.
Proč jsem propustil svoji sekretářku příběh čtyřicátých narozenin.
Saharské lesy vyklestil malý chlapík se sekerou.
Zahradní párty a taneční figury.
Jednoho dne umře inzenýr, který žil celý svůj život v míru a pokoji u rýsovacího prkna. Nakonec skončí v pekle.